Velká Fatra

Velká Fatra je značně rozsáhlým krystalickým pohořím Západních Karpat. Hlavní hřeben Velké Fatry se táhne zhruba v severojižním směru. Na východě hraničí Velká Fatra s Nízkými Tatrami, na severovýchodě s Chočskými vrchy a Liptovskou kotlinou, na severu s Oravskou vrchovinou a Malou Fatrou. Na západě je Velká Fatra výraznou zlomovou linií oddělena od Turčianske kotliny a konečně na jihu sousedí Velká Fatra s Kremnickými a Starohorskými vrchy. Ovšem toto vymezení je poněkud složitější. K Velké Fatře je dnes řazena i bývalá část Chočských vrchů - tzv. Šípska Fatra, na jižním okraji byla hranice přesunuta z Harmanecké doliny na jižní svah vrchu Kotolnica, takže součástí Velké Fatry je dnes i Harmanecký kras, kde nalezneme veřejnosti přístupnou Harmaneckou jeskyni. Velká Fatra se dělí na sedm menších podcelků, kterými jsou: Hôľna Fatra, Bralná Fatra, Zvolen, Lysec, Šiprúň, Šípska Fatra a Revúcke podolie.

Nejvyšším vrcholem Velké Fatry je Ostredok s výškou 1 592 metrů. Nachází se v centrálním hřebeni zhruba mezi vrcholy Ploská a Krížna, které ohraničují tzv. holní Fatru. Rozměry tohoto pohoří jsou rovněž impozantní a činí asi 40×20 kilometrů. Výrazný hlavní hřeben se v oblasti větví na dvě části - Liptovský (východní) hřeben a Turčiansky (západní) hřeben, které jsou od sebe odděleny asi 27 kilometrů dlouhou Ľubochnianskou dolinou. Tato dolina je tak nejdelší dolinou Velké Fatry a jednou z nejdelších dolin Slovenska. Turčianský hřeben se táhne zhruba ve směru sever-jih. Je z velké části zalesněn a mnoho rozhledů neposkytuje. Snad jen z Klaku (1 394 m) a z některých vrcholů nacházejících se v bočních rozsochách, jako je např. Lysec (1 381 m). Liptovský hřeben je o poznání vyšší a také o poznání méně porostlý lesy, takže se z něj otevírá o poznání více rozhledů. Z jeho nejznámějších vrcholů si uveďme Rakytov (1 567 m), vápencovou trosku Čierny kameň (1 479 m), Smrekovici (1 530 m) a na severu ležící Šiprúň (1 461 m). Vrcholů je tady více.

Pokud jde o geologickou stavbu Velké Fatry můžeme říci, že je podobná jako u jiných pohoří Západních Karpat. Centrum Fatry tvoří krystalické jádro představované především prvohorními vyvřelinami (žuly) a krystalickými břidlicemi, které je obklopeno obalem druhohorních sedimentů jako jsou vápence, dolomitické vápence, ale objevují se i slínovce, slepence, křemence, pískovce a břidlice. Okrajové partie jsou pak ještě tvořeny třetihorními jíly a pískovci. Na modelování současné podoby tohoto karpatského horstva se nejvíce podílela vrásnění v druhohorách, která definitivně vyzvedla Velkou Fatru z mořského dna. Další tektonické pohyby v třetihorách podložím Velké Fatry poněkud zamíchaly. To zejména u vápencových příkrovů. Ledovcová činnost se na modelování tohoto pohoří příliš nepodílela. Fauna a flóra Velké Fatry je velice bohatá, medvěd, rys a další šelmy jsou její pevnou součástí. To byl také jeden z důvodů, proč byla Velká Fatra 28.12.1973 vyhlášena Chráněnou krajinnou oblastí o rozloze 61 476 ha, a proč byla 6.3.2002 překategorizována na Národní park Velká Fatra (NAPAVF). Rozloha tohoto mladého národního parku 40 371 hektarů, rozloha jeho ochranného pásma činí 26 133 hektarů. To znamená i určité omezení pohybu a nocování v těchto horách, tábořit můžete pouze na vyhrazených místech či v horských chatách jako je Borišov, Smrekovica, Májekova chata aj. Velká Fatra poskytuje řadu atraktivních turistických cílů i pro méně zdatné turisty. Připomeňme jen unikátní vesnici Vlkolínec, hrady Blatnica, Sklabiňa aj.